Share this post on:

Kalmak Ashuu, Moldo Ashuu, Börölu Ashuu, Kulak Ashuu, Tosor Ashuu….samej ashuu pořád dokola.
Ashuu znamená v kyrgyzštině průsmyk. V ruštině je to переьал, neboli pjereval. Člověk si může být jistej, že každej den nějaký to ashuu a pjereval slízne a že nebude rozhodně nižší než 3000 metrů.
Krása většiny ashuu vyrazí dech. Když jsem na vlastní kůži procítil jeden z nejkrasnějších passů v Asii – Moldo Ashuu a jeho 42 vlásenek na kamení a rozbité šotolině, byl jsem chtě nechtě v euforii. Bohužel, oproti civilizaci, kde se nejedí koně, sere se do záchodu, voda je pitná a hajzlák se splachuje – tak tady není kromě možné cedule na vrcholu vůbec nic. Žádný rakouský štrůdl, suvenýry a dalekohled za peníze. Prostě nic. Vyšlapete nahoru, sežerete sýr a tvrdej chleba a davaj dolů, než přijdou kroupy.
Já osobně si výraz ashuu přisvojil po svém. Pokaždé, když vidím v mapě úvozovky symbolizující průsmyk a u toho jméno a ashuu, řeknu si sám pro sebe, že jedu-li tam na kole tak: ashuu su debil!
Je ovšem kumštózní, kterak tohle hoře berou místní, tak nějak na lehkou váhu a s poklidem. Bodejť by ne. Oni o kolo nebyli v životě ani opření, natož aby dokázali odhadnout, zda-li je možné se tam nahoru na ashuu s kolem vůbec doplazit.
Většinou se na můj ashuu dotaz seběhnou všichni místní umělci a informují mě, kde, jak a co a pak poprosí o cigáro. Den před stoupanim na Börülu Ashuu mi řekli, ať se zeptám starého Kazarmana před obchodem, že ten ví všechno. A Kazarman se poškrábal na bradě a pronesl: Börülu? Žádný problem! Tam jezdí fůra turistů. A voda? Ta je tam všude.
Když jsem po pěti hodinách vystoupal do rovné soutěsky a z poslední čárky signálu volal domů, že jsem konečně nahoře, nemohl jsem tušit, že hned za souťeskou se Börülu mění na Mels Ashuu a já to dám na další tři hodiny.
Jen co jsem poté zavařil brzdy a sjel ke korytu skoro vyschlé řeky, počalo stoupaní na Dzhaldykolot Ashuu a já pocítil zoufalství. Když jsem nakonec při zoufalém tlačení kola v podvečer pod vrcholem zjistil, že mi cestou vypadly někde moje modré brýle – stala se ze mně hysterka! No nebylo zbytí. Otočil jsem kormidlo a valil zpět do údolí. Po pěti kilometrech jsem našel brýle ležet poslušně na cestě. Kdo by jim taky ublížil? Turisti, kterých je tu prý plno? Kurva Kazarmane, víš vůbec jak vypadá turista? A byl si někdy vůbec nahoře na Ashuu, ty čubko prolhaná?:)

Share this post on:
Avatar Pavel Kadlíček

Author: Pavel Kadlíček