Den šestý

Tohle už jsou ty dojezdové rána a dojezdové dny. Byla to pořád ještě štreka a hlavně fůra kopců, ale ne tolik, abych nevěděl, že budu na podvečer doma. Stál jsme na náměstí v Černé Hoře, pojídal hermelín a snažil se najít si cestu domů, kterou bych neznal. Ozzyho už vystřídala severská kriminálka a já započal stoupání na Šošůvku. Úmyslně jsme to pak vzal přes kemp Baldovec, kde jsem opravdu ještě nebyl a který mě uchvátil. Možná pivem, možná klobásou…Ale spíš tím, jak je něco dokonalého skoro na dosah. Pak už jen výjezd na Repechy a milovaný sešup k Plumlovu. Když jsem se k radosti shledal se svýma holkama u plumlovského kempu a ony na mně vybalily domácí guláš v talířku, se lžičkou a pivem, pochopil sem, že jsem šťastnej chlap, co žije v nádherné zemi…Bůh nám žehnej