16.8. – Karakol valley

Počasí mi doslova podrazilo nohy. A ne jenom mne. Vytrvalý dešť, který padá už třetí den na hory, nutí horolezce i turisty z celého světa slézt dolů a měnit plány. Jeden by až myslel, že v Karakolu probíhá výstava outdoor vybavení. Většina ubytoven je totiž plná a na dvorech se suší stany a vybavení. O to víc se pije. Pití totiž pomáhá vymyslet ty nejlepší plány. A tak piju s ostatníma pivo a prohližím si fotky Arabel passu z předvčerejška na mobilu dvou švýcarů. Na Arabel chci začit stoupat pozítří. Ale jelikož je na fotkach Arabel pod sněhem a ve spodní části jen bláto a voda, jdu si koupit další pivo, abych podpořil onu myšlenku, že alkohol umí vymýšlet debilní varianty.

A tak jsem využil dnešní trhliny v obloze, usednul na kolo, abych objevil Karakol Valley. Na vstupu do národního parku mě okamžitě potáhla hlídka o zhruba 50 korun za vstup. Jelikož jsem ale dokázal odpovídat v ruštině, slevili mi na 45 korun. Já to prostě věděl, že se to učení po večerech na základce někdy zákonitě vrátí.