Loď na Jižní Ostrov odrážela od břehu v 8:15. Kormidelnik mi řekl den předem, at raději dojdu na 7:00. Nařídil jsem si tedy dva budiky. Na 5:50 a na 6:00. Probudil jsem se v 6:20. Jak vidno, prilis mnoho čísel. Nastesti mel na společném pokoji někdo plny močový měchýř a šel ho vypustit v 6:20, cimž me probudil. Jinak zůstala na lodi jedna sedacka prázdná. Na Titaniku bych to ocenil, ale na bárce za 80bych se proklel.
Proplout mezi ostrovy Cookovym průlivem prý neni snadná věc. Wellington je dle informaci nejvetrnejsi město na planetě a průliv je jako divoka bestie. Kapitani trajektu bývají pry jen ti nejlepší z nejlepších. V nasem měřítku to lze přirovnat maximálně k proškolenému řidiči MHD, ktery jezdi pravidelně na lince Chánov – Most.
V pulce plavby jsem do sebe nacpal predpriprvený sendvič s vajickem a salámem. V druhé pulce jsem do sebe nacpal kynedryl a snažil se spolknout onen sendvič pokaždé, kdyz lezl ven. Nesnaším plýtvaní!
Po čtyřech hodin plavby jsem zabodl svoji vlajku do Jizniho Ostrova a vyrazil pres Queen Charlotte trail směrem k novemu dobrodružství. Výhledy na fjordy braly dech, oceán byl plny havěti a ja se v něm koupal proti sve vůli, neboť se mi v pruzracne vodě zdalo, ze vsechno chce sežrat mě, byť to ma byt ze zakona naopak! Usnul jsem u zrcadlově čisté řeky Pelorus, okoupany v řece – tudiz čistý. Kluci, kteří přišli na pstruhy sebrali udice a šli domu, neboť po moji navsteve řeky už zadny pstruh nezabral.
Hned z rana jsem se rozhodl prejet moji etapu kratší cestou, pres vrchol Maungatapu. Jelikož se zacina vyškou od more, tahate vzdy kratší sirku. A tohle nebyla sirka, nýbrž cela cisterna s benzinem! Tlačil jsem po kameni kolo 12 kilometru do kopce pet hodin! A jestli cesta nahoru byla smrtelná, tak to co vedlo dolu bylo vhodne tak leda pro Adama Ondru. Cely den v prdeli tlačením kola do kopce a brzděním kola z kopce. Kontraproduktivni! Koupil jsem si po prijezdu na placatou hroudu za odměnu flašku červeného za 130,-kc, což ve zdejším přepočtu znamená: Rudy chcanec z třetího vemena stoleté kozy. Ale jako pomyslná medaile je to vlastně dobry vino. Kdo vyrostl na Kahanu vi svoje…
A ja vim taky svoje. Vim, ze Jižní Ostrov je fakt pecka nadhernej a ještě me sakramentsky potrapi!
bych se proklel.
