Coural jsem po cestě kolem jezera, mrholilo až praštělo a očima jsem sledoval levou stranu pohoří Tain Shan, jestli se náhodou něco nevyloupne z mraků a nevyřeší to můj problém, s nesjízdností přes horský masiv. Jednou z variant, jak se dostat na druhou stranu hor bylo sedlo Pereval Arabel ve výšce přes 3990 metrů. Navíc bych mohl využít silnice, která spojuje povrchový důl pro těžbu zlata se zbytkem světa. Při odpoledním rozjímání nad kafetem ku mne přisedli místní pantáti, značně pošramocení chlastem i věkem a rozhodli se mne vyzpovídat, kam že jedu. Chtěl bych vystoupat na Arabel a pak pokračovat v cestě na Naryn..”povídám“ jaj malčik, na perevalu Arabel bude sníh. V noci mrzne, to nebude dobrý nápad… To sem tušil, ale můžu si pomoct silnici, která vede k povrchovému dolu… A o tomhle sem asi neměl mluvit. Do staříků jako když bodne bajonetem a počali mi vyprávět o povrchovém dole Kumtor, patřícímu kanadské společnosti Centera Hold a já nevěřícně poslouchal, kterak kanadská společnost pomocí úplatku počala těžit zlato v ledovcové oblasti Tian Shanu. Místni pod vidinou peněz absolvovali každý den krušnou cestu až do nitra hor a tam se nevědomky připravovali o zdraví. K louhování zlata totiž firma používá kyanid sodný, kterého do hory a nádrží kolem napumpovala tolik, že ledovce v okolí počaly běsnit. Když se poté zřítil totálně ožralý řidič kamionu do řeky Barskoon i s cisternou kyanidu, bylo vymalováno. Než firma připustila, že vůbec katastrofa vznikla, stačila kontaminovaná voda zaplnit studny okolních vesnic včetně jezera Issyk Kul. Na otravu zemřelo na sto lidí a narodila se spousta postižených dětí. Konal se poté obří protest lidí z okolí za zastavení těžby, ale marně. Vyplatilo se odškodné rodinám, ale ekologická katastrofa je v tomto kraji na spadnutí. A tak mě oni starci ukázali, co že jim kyanid způsobil na těle i na duši a poprosili mne, abych o tom mluvil všude, kam přijdu. A tak jsem vyrazil po oné cestě údolím řeky Barksoon až ku stejnojmennému vodopádu. V jurtě jsem si nechal udělat čaj, pozoroval děcka pastevců, kterak mydlí svoje koně, poplácal sochu Gagarina, který se tu prý rekreoval – asi taky v kyanidu a dojímal se nad nádherou toho místa. Hold větru, dešti a prachům neporučíš ..
One Comment
Comments are closed.
majer
Jj ďěngy až na prvním místě…. ?♂️