Mestia – Bariashi

I navštívil jsem včerejším večerem poprvé gruzínskou restauraci a povečeřel. Jako doma. Skoro. Důvodem bylo, že potkal jsem v centru Brazilce Davida, se kterým nás pojí osud oněch vypitých cizinců z hostelu Suliko Medico v Kutaisi. Dal jsem si fazole s chlebem a dvě piva a David fůru jídla a jako závdavek českého Kozla. Prý ho pije pokaždé když může, bo mu chutná. Ach panenko svatá, jsme světoví. Brazilec pije české pivo v Gruzii jako oblibu a Čech tu do sebe klati pivo Kazbegi kvůli ceně. Vše mne nakonec přišlo včetně plného břicha na 110 korun českých. Znovu tím dávám v šanc námět pro všechny, kdož jsou přeslazeni Alpami všeho druhu. Sedněte do letadla od Wizzairu a přesuňte se sem za hubičku. Tady vaše šrajtofle nedostane až takový šok. Navíc mne David upozornil na české auto stojící na náměstí, které je natolik zastláno expedičnimi serepetičkami, jakoby mělo dojíždět z Gruzie na Jupiter.
Dnešní cesta mne měla vést podél divoké a šedé řeky Inguri, přes hory a doly, mosty a rokle, kaňony a strže směrem dolů. Ven z hor. Nikterak jsem proto z města nespěchal, neboť do dnešního cíle – městečka Zugdidi to bylo na 140 km a dle místních-z kopce. Ovšem, věřte Gruzincům! Stoupání začalo hned za městem a po třech hodinách jsem byl rád za ujetých 30km. Pohledy do přírody ale vynahrazovaly vše. Hora Ushba byla schovaná v mracích, což mne trošku mrzelo, ale už jsem si zvyknul. Zajel jsem blízko k jejímu úpatí a snažil se mraky vyčumět, ale bez šance. Holt příště!
Dojel jsem k vodní nádrži , která drží divočinu jménem Inguri na uzdě a hledal místo na přespani. Samé strmé srázy bez místa k oddechu, až najednou hospoda, pivo a nabídka k přespani na zemi v přístřešku! Beru všemi deseti!!
A k tomu navíc rodina s dětmi, která si přijela jen tak na jídlo-zdejší laskominu Kubdari alias chléb plněný masem. A jelikož viděli, ze mi kape od huby jak na ně čumím, tak mne pozvali ke stolu. Ach, děkuju dobrý bože!
A tak tu u jídla rozebíráme vyhody a nevýhody žití v Gruzii a mě proste výhody převažují. Začal bych už jen tím, ze fakani mají 3 měsíce prázdnin! A jsou tu ceny na domluvu! A mají moře a hory! Opravdové hory! A hlavním sportem zde není fotbal, ale judo!! A když už nebude opravdu co do huby, můžete jist psy, těch tu neubyde! A jazyk vám nikdo nevezme, neboť složitější jazykolam snad není. No schválně:
Dobrý den – gahmahrjobah
Díky – gmahdlohbt
Jo – deeakh
Ne- ahrah
……stačí? Víc jsem se nenaučil, ani kdybych chtěl!!