Od chvíle, kdy vjel sem do Jerevanu, nebylo pochyb, kam povedou moje první kroky. K udiveni všech to bylo muzeum a památník Arménské Genocidy. Byla to povinnost a byla to i nutnost, udělat si po návštěvě téhle země jasno. Vyšplhal jsem tedy k polední na kopec nad městem a zamířil k jehlanu z leštěného mramoru, tyčícímu se do nebes.
Když v 17.stoleti prožívala Arménská říše kmitání nahóru a dólu, rozhodly se silné hlavy ji rozčlenit. Západ Arménie případnul na nějaký čas Turecku, východ Persii. Koncem 19.stoleti ale začala mít Turecká alias Osmanská říše roupy a přestalo se ji líbit, ze ti přivandrovalci nevyznavaji islám. Turecky sultán Abdulhamid ll nechal pod různými záminkami vyvraždit až 100 000 Arménů žijících na Tureckem území jako důkaz své moci. To přinasralo Arménce na maximum, ale protiarmenské hnutí mělo zatopeno pod kotlem. To nejhorší ale mělo teprve přijít.
Turecko vstoupilo do 1.sv valky a utrpělo krutou porážku od Ruska-bohužel na Arménském území. A bylo doděláno. Z Arménců udělali práskače a obvinili je z prohraného zápasu. Turecko zřídilo stranu ” Jednota a pokrok”, která měla za úkol čistit. A aby čistili lépe než Savo, zřídila tato Jednota čisticí komanda zvaná Čete, tvořena kriminálníky hrubého zrna. A ti se v květnu 1915 pustili do roboty. Nejprve popravili veškerou elitu národa. Zbytek Arménské populace pak musel podstoupit drtivou cestu do vyhlazovacích táborů zřízených v Syrském Aleppu. Ano, v tom Aleppu, které je dnes srovnáno se zemi. Ten, kdo tuhle cestu zázrakem přežil, musel podstoupit další cestu přes Syrskou poušť do tábora, kde byl upálen zaživa. Na nátlak ostatních zemi se podařil únik asi 600 000 lidi do světa. No čísla hovoří jasně. Přes 1,5 miliónu Arménců přišlo během dvou let o život rukou osmanských Turků, bez udání důvodu. Byla to první oficiální genocida lidstva v dějinách. Ovšem promlčená. Nikdo nic neviděl, neslyšel, já tam nebyl… To ne já, to brachův kmotr atd. Věřte tak Turkovi!
Arménci navrativší se po čase do vlasti pochopili, ze na tohle jsou svět a jeho právo moc maličcí. A tak to po letech vzali do svých rukou. V podsvětí vznikla tajná formace, která si dala název Nemesis. A rozkaz byl nad míru jasný. Nikdo z těch, kdož měli podíl na genocidě už nebude mít lehké spaní. A tak tomu i bylo. Zapomeňte na Bourna, Willise a spol. Tohle byli kluci co přežili a přišli o všechno. První na řadě byl Talat Paša, který byl sám za sebe zodpovědný za smrt 600 000 Arménců. Dostal kulku rovnou mezi očka při procházce Berlínem. Jeho ” vrah” měl za úkol neutéct, ale naopak mít na něm položenou nohu. Byl soudem osvobozen. A tak tomu bylo i u dalších mamrdů.
Himmler dal jednotkám SS za 2.sv války vodítko ” když nevíte co s židy, vezměte si příklad z Turků. Mají zkušenosti. To oni vymysleli Pochody smrti a Plynové Komory. jukňete jak vyhladili Armény! Jsou to kabrňáci!!”
Uběhlo sto let. V místních lidech to tady pořad je. Není den, kdy by mi to někdo nepřipomenul. Ale snaží se, si z toho dělat i smutnou legraci. Pobavilo mne, ze mají na záchodě vylepenou podobiznu jednoho ze strujců masakru Envera Pašu. Hajzl prý patři na Hajzl! Armenci chtějí tuhle věc jednou provždy smazat, ale mají podmínku. Turecko se musí omluvit, musí vše označit slovem genocida a poučit svět z následků. Bohužel Turecko odmítá. Prý šlo jen o úmrtí vlivem zmatků a chaosu. A rozhodlo se natrvalo uzavřít hranice s Arménii.
Většina zemi uznala ze šlo o genocidu a ze Turecko by mělo zachovat postoj k věci. Česká republika tradičně taktně mlčí.
V přilehlém parku Památníku Genocidy roste nový lesík. Vysázely ho všechny vlivné osobnosti světa, jako poctu 1,5 milionům zemřelých. Ten nejmenší krpál úplně na konci řady je z Česka – z letošního května. Snad ten Zemanův smrček do třiceti let doroste ostatní .
A co se Turků týče? Buďte ostražití, protože ” poturčenec horší Turka ” a nepokoušejte se tady o veselou větu z Vesničky střediskové ” po žních půjdeš k Turkovi “…můžete dostat spravedlivě do čumáku!
Pavel Kadlíček
Hudbofil, cyklofil a lidumil