Pokorně klopím hlavu. Tenhle olomoucký boj jsem nevyhrál. Projel jsem to na plné čáře. Bojovat s letním pátečním podvečerem, posezením u piva pod nebesy, grilováním, koupáním psa, couráním na kole, mžouráním na zapadající ohnivou kouli, oňufáváním se pod třešní – je jako bourat hlavou zeď.
Stejně jako bezmezně věřit příslibům přátel.
Smekám před těmi osmi statečnými, kteří usedli na židle v Divadlo na cucky a věnovali mi své dvě hodiny života a pro Kola Dětem 1200 korun. Nesmírně si vás vážím….
V kase právě cinká 88 933 dukátů. Řítím se do finiše, ale jsem jakýsi bez břinku. Potřebuji vše rozdýchat, nebo svoji vysněnou metu nepokořím. Musím holt na pivo!
Pavel Kadlíček
Hudbofil, cyklofil a lidumil