Odraz světel semaforu ve výloze baru španělského města Albacete umocňoval pohled na obraz Dona Quijota na Rocinantě, kterak si to šmarují s věrným kámošem vstříc boji s přesilou. Dopíjel sem druhé pivo, takže není divu, že tenhle vjem vyvolal impuls. Tradičně. Mám za to, že většina těch, kdož snažili se přinést světu špetku dobra, započali svůj boj u piva, nebo sklenky vína a v kruhu těch, kteří klepali jim na čelo. Možná se jednou přizná i Sir Nicholas Winton, že nápad s dětskými vlaky mu blesknul hlavou, po šesti točených U Pinkasů.
Tak či tak – Kola Dětem jsou tedy na základě impulsu opět tady. Původně jsem si chtěl dát “šábes”, dokud nebude hotové naše nové CD. Ale pak mi došlo, že Kola Dětem jedou po úplně jiné koleji a že ptá se mne na ně daleko více lidí, než na ono nové CD. Není divu. Žádné CD totiž nevyváží dětskou radost a štěstí. Ani Thriller od Majkla Jacksona…., což je v kontextu s dětskou radostí vlastně špatně zvolená persóna.
Vytahuji tedy ze skříně repete benefiční přenosnou kasu pro nadaci Kola Dětem a usedám do křesla, abych naplánoval půlroční výběrčí směs plnou koncertů a přednášek. Den předávky nových bicyklů dětem byl stanoven na poslední červnový den roku 2018 a tentokráte se zaměřím na děti z Olomouce a okolí.
Je mi potěšením, že D.U.Bmusic přijali opět mé pozvání k projektu, stejně jako fůra starých dobrých “partnerksichtů“. Má -li někdo chuť, nápad, touhu či inspiraci jak nás přivést k více obdarovaným dětem – sem s tím. Škarohlídy a tradiční odpůrce této benefice prosím o toleranci a sklopení očí.
V úctě děkuji.
P.S – nemohu nezmínit první hozenou tisícikorunu do benefiční kasy, z peněženky dětské lékařky z Dubu na Moravě, která je tak báječná, lidská a milá, že si mnozí rodiče vymýšlí úmyslně nemoc jejich dítěte, jen aby tuto lékařku zrána navštívili a nechali si od ní nastartovat pozitivně den.
A navíc tlupa bouračů z kmene Listoprďáku, kteří mají v úmyslu být tradičním prvním sólokaprem v rámci benefice a to hned na jejich 11.ročníku Podzimního Běhu Jako Dělo. Bravóóó, nemám slov:-)