Tyhle narozky, co slaví moje milovaná republika se dají oslavit jakkoliv. Mohl sem třeba zajít na dvě, na tři, …..s rodinou na výlet a pak na dvě, na tři…No vybral sem si variantu číslo 25 a odjel do barevna. Do podzimních barev, ze kterých se mi vždycky tají dech.
Z vlaku jsem vystoupil v Třebové, protože jsem introvert a těch lidí uvnitř vagónu bylo pět, což je fakt moc. A udělal sem dobře, neboť lesní cesta mne vedla kolem potoka směrem na Lanškroun a pak kolem malebné Sázavy směrem na Štíty. Za drobného mrholení jsem si ustlal na zřícenině hradu Brníčko a do spacáku zalezl už o půl sedmé!! To je holt nevýhoda podzimní romance. Ale na druhou stranu, ještě v životě sem se neválel třináct hodin v pelechu:-)
S ránem se obloha trošku uklidnila a mohl sem pokračovat hřebenem na vrchol Bradlo, což je pro mne kultovní životní bod. Dá se říct, že každý, koho sem chtěl někdy někam vzít na výlet, musel se mnou absolvovat cestu na Bradlo. Například svoji ženu sem tam dotáhnul hned druhý den po našem seznámení. Zajisté k její veliké radosti.
Po cestě zpátky sem musel po tisící obdivovat krásu Olomouce v okolí Dómu. Když si tam dá prostě cizinec café s podzimním výhledem, tak musí udělat cizinecké áááách a jůůůůj:-)
Takže Republiko, k tvýmu svátku ” Všechno Nejlepčí”, a tobě přírodo díky za barvy. Prostě prostá magie!!
majer
Ohol se už si zase doma…. 😉 a ne všecko co roste v lese je jedlé 😀