Share this post on:

Smyslem této pětidenní cesty stal se prostý fakt, že moje pracovní kolegyně Marčéla, pochází ze slovenského východu. Neboli z místa, kam se dle ní nejezdí, nýbrž odtamtud utíká.

Usedl jsem tedy do půlnočního vlaku směr Košice a vydal se vstříc dobrodružství a čarokrásné přírodě. Navíc jsem toužil spatřit garáže v místě bydliště mé kolegyně, za kterými se nechala poprvé “ojet” svým chlapcem.

Po oněch pěti dnech, mohl jsem doma při sklenici piva rozumovat nad tím, že jsme stále bratia, že ty kopce jim fakt musíme z duše závidět, že halušky převálcovala pizza, že cikánské osady jsou opravdu slovenský vynález a že nasraný slovák použije minimálně dvacet sprostých slov v jedné krátké, nasrané větě…

Ďakujem,…bolo to krásné a inšpiratívné

 

Share this post on:
Avatar Pavel Kadlíček

Author: Pavel Kadlíček

3 Comments

Comments are closed.