.. , Col de Verde, Col de Sorba, Col de Baris..a další. Tyhle názvy prostě nikomu nic neřeknou, dokud se neocitnete s naloženým kolem na Korsice a nezačnete podrobněji zkoumat plán cesty na mapě. Nevím, proč místní kartograf značil vrcholy průsmyku miniaturním písmem. Debil. Vy pak žijete v domnění , že nejhorší je za vámi a pak zjistíte, že jste jen dojedli předkrm. Já hned z rána začínal svěžím Col Du Verde. Poprvé jsem se ubytoval v kempu na rodinné farmě , neboť se mi něco nezdálo na přední brzdě. Už v Bonifaciu jsem volal kamarádu Traserovi, kterak v brzdě cuká a on mi jako správný servisák poradil ať to zkusím opravit pomocí kladiva, pilníku, kusu dřeva, tavné pistole, lupinkové pilky a svěráku, nebo ať jdu do servisu. Nevím, jestli Trasér pochopil, že dřív tady najdu okřídlené sele s lidskou hlavou než servis na kolo. A tak jsem to nechal cukat a po dvou dnech se ubytoval s pocitem, že na to kouknu. Stará pravda říka “dokud to jede, tak do toho nemrdej!!”. A je to pravda pravd. Po mém zásahu se brzda takřka rozpadla a všech pět dnešních vrcholů, jsem jel pouze na zadní brzdu. Dokonce sem jel poprvé i s helmou na hlavě a nacvičeným seskokem z kola. Bylo mi jasné, že seskok v padesátce musí být na první dobrou a že kolo bude poté pokračovat přes kilometr do rokle, tudíž musím při seskoku vzít sebou i důležité věci jako je pas, kartáček na zuby a mast na opruzeniny. Zpestřením bylo, že na Col Du Sorba jsem se hrabal dvě hodiny a po částech mě předjížděl místní cyklo tým s doprovodem. Zdravili mě, občas plácli po rameni a to v takové rychlosti, že sem přemýšlel, jestli jejich půlka cesty nevede dolů a moje nahoru. Zmetci vychrtlí! A těsně pod vrcholem sem zčistajasna uviděl, že dva z týmu mají problém s kolem a cely veletým čeká nahoře. Nasadil sem neskutečné tempo a ty dva předjel. Za mohutného křiku a aplausu čekajících sem náskok udržel a proletěl cílem. Dostal jsem od týmu cafe, oplatek a poklonu. Rozdíl byl v tom, že já byl na 23. kilometru a frajeři už na stopadesátém. No a? Já zase vezu tři konzervy tuňáka a deset kaší v prášku! A jedu na jednu brzdu, pitomci 🙂
