Share this post on:

Mám-li označit někoho, nebo něco v pravdě inspirativního – okamžitě vyhrknu VORTEX. Celým jménem tuším VORTEX Bike Team (již samotný název zní honosně, že ano).

Vortex je svým uskupením opravdová paleta lučního kvítí, kde nemá plevel šanci na přežití. Žádní ulra-hoňáci a krvelačné cyklošelmy. Ostatně, jejich společná promofotka v cyklo-kraťasích jasně naznačuje, kdo to myslí vážně, případně kdo si nohy holí. Vortex je prostě ryzí „kamarádšoft“ hrubého zrna, kde platí, že máte-li na závodech defekt – nikdo z Vortexu vám nepomůže, ..ale večer v hospodě s váma budou smutnit,…až do rána.
No a tenhle Vortex team si každoročně v lednu pronajímá na víkend chalupu s poetickým názvem Amérika, aby zde bilancoval a plánoval. Jde o víkend, kdy se nejen poblíž Amériky, ale ani v okolních lesích nevyskytuje raději žádná zvěř. K plánování a bilancování potřebuje Vortex totiž lihoviny všeho druhu, barev a vyznání. Jejich veselí poté nezná mezí a je vskutku radost „pobejt“.

Neboť se z většinou Vortexáků k mé úctě znám a navíc jsou někteří Vortexáci náruživí D.U.B znalci, s oblibou přijímám pozvánku na ono lednové harašení. Poslední dva roky jsme na chalupě s D.U.B dokonce absolvovali pokusy o koncert. Po prvním pokusu již odmítla přijet znovu zpěvačka, po druhém pokusu navíc i bubeník – což bylo zajisté způsobeno nedokonalou snahou „začlenit se mezi pralesní zvěř“

Tento rok jsem tedy přijal pozvánku osamocen a navíc s toužebným přáním týmu – uspořádat Patagonia přednášku. Jak jsem slíbil, tak se i stalo. Osvícen bohem, uspořádal sem poeticky promítací večer raději v pátek, v naději, že „živých mrtvých“ nebude tolik. A vyšlo to. Po rozsvícení v improvizovaném promítacím sále ležela v talíři jen jedna hlava. Zbytek dokázal spát ve stoje. Majer vše zakončil svojí kytarovou exhibicí a ve chvíli, kdy si pro něj Přišli funebráci – opustil jsem dračí doupě pyšný sám na sebe, že dokázal sem najít schody.
K mé veliké radosti mi byl ráno zapůjčen k testu Fat Bike od Rock Machine, který spíše fungoval jako ibuprofen, než jako kolo. Pomohl mi v okolních lesích vyčistit hlavu a připomenout mi, že tenhle typ kola umí fakt pobavit.

Díky Vortexu, fakt vřelé díky. Užil sem si to. Příště klidně zas

Avatar Pavel Kadlíček

Author: Pavel Kadlíček

7 Comments

  1. Avatar Pavel Kadlíček

    Traser

    Kompresní zdravotně časový poměr pobytu 7:1, s tutovou garancí! Pakliže jsem byl nemoc, nezjevil jsem se na tamtononc seanci ani živ ani duch… Mám tedy kvůlivá absenci 14 dní nádherného pobytu na této planetě k dobru. Jen je otázka opět o kompresi, kde, kdy. Docela se obávám aby to nebylo ještě horší….. Žiju netopýři, žiju!

  2. Avatar Pavel Kadlíček

    Anonymous

    Pane mistr,
    Moc děkujem,krasně si to napsal.
    Už jsem měl podezření,že jsme jen holdovali alkoholu 😉
    Těším se na další přednášku,s hudební kulisou “jako tenkrát v rockyMoutain”
    Váš oddaný fanoušek Dudis

  3. Avatar Pavel Kadlíček

    Jsem se Vám při tom vyprávění tak jako nějak zasnil…až jsem to skoro celé prospal.
    Nicméně probděnou část vyprávění jsem hltal naprosto dokonale (a mám pocit, že se mi o dalekých dálavách i zdálo…).
    Pro příště se polepším, slibuju. Dodatečná omluva za chrápavé vyrušování.
    S úctou, fanoušek č. 29 Hynas.

Comments are closed.