Share this post on:

..je to tu zase. Přiletěla noční můra! Pro lysou hlavu Pohlreicha by to byl Otakárek Fenyklový, ale pro kulinářské hovado jako jsem já, je to Černá Můra. Měl sem dost času, se na to všechno připravit. Přísahám, že jsem se zájmem čučel na mnoho dílů Prostřeno i Ano Šéfe. Dokonce jsem přelouskal dva díly Gordona Ramsayho i Kuchaře na cestách. Ale výsledek se nedostavil.

Jediným uklidněním před odjezdem je fakt, že jsem doposud přežil veškeré útrapy spojené s hladem. A řeknu vám, když píšu s hladem – myslím opravdu HLAD!!

Jako obvykle doplní pro chvíle nouze můj batoh laskomina Amore Mio v různých modifikacích. Amore Mio má totiž absolutní prvenství v tom, že byť vyrábí asi deset druhů rychlo-jídel, vždy z toho vyjde hnůj. Ovšem chutný hnůj.

Naopak poprvé mi nalezly do batohu skleněné nudle Bún Gao – což nevím, jestli je to jméno výrobce, nebo příchuť. Dle mých amerických cyklokolegů – kteří jedí skleněné nudle z důvodu praktičnosti – budu nadšen. Skleněné nudle prý totiž chutnají jako skleněné nudle, což je super. Byť mi to nic neříká.

A za zlatý hřeb kulinářské smršti mohu označit jídlo amerických U.S Forces, kterým mne podarovalo mé milované FC Devils. Nebudu pátrat, kde jej vzali a nebudu se chodit dívat na to sestřelené letadlo:-)(hahaha – vtip:-)

Každopádně je to poprvé, kdy vezu jídlo mariňáků obsahující úplně všechno. Navíc je tohle jídlo opatřeno chemickým procesem na způsob “zalej to vodou, prašť s tím o šutr a do minuty máš steaky”, to vše s podporou příloh, sušenek, nápojů, párátek a koření. Jako bonus dvě žvýkačky na jedno jídlo. Prostě Amarouny v tmavě zelené folii. Budu mít tři pokusy pochopit a zrealizovat funkci onoho chemického procesu pro ohřev jídla, ale asi jen jeden pokus vysvětlit to armenským tajným službám, až mi to jídlo najdou:-)

A jako defilé tu mám dárek od bohyně Jitky Rozsypalové v podobě čokolád, lentilek a pod. Jestli je to tak, jak si myslím, tak v olomoucké ZOŘE jel záhadně asi dvě minuty prázdný dopravníkový pás. Děkuju od srdce.

A ty se žaludku těš!! Případně připrav konečník na útrapy!!

 

Share this post on:
Avatar Pavel Kadlíček

Author: Pavel Kadlíček

One Comment

  1. Avatar Pavel Kadlíček

    sestra

    krásně napsáno, posílám tatkovi , urcite mu to zvedne náladu, já si do Indie mimochodem taky vezu pastiky i presto ze jsem vegetarián. zimy tam bývají kruté 🙂

Comments are closed.