Idrijskij Log-San Florian

Probudit se, vylézt ze stanu, oklepat námrazu, vyčůrat kostky ledu, vykakat rampouch a vyrazit směr Črni Vrh-což neda moc práce pochopit, ze je řeč o Černém Vrchu.A povětšinou, všechno co ma v názvu černou, tak ji tam nema jen tak. I protrhly se na onom Vrhu černé mraky a uvěznily mne v místním baru na čtyři hodiny -což jsou bratru dvě pressa, jeden čaj a osm křížovek. Sotva někdo černé mraky zašil, zaplatil sem a vydal se vstříc stoupání do oblak v pekelné zimě, neboli vlastně vše v normálu. Bláznivým sjezdem dojel sem az do vesnice Vidava, na jejímž náměstí mi pípla zprava, ze Eva fon Kašpar prave porodila kluka jako buka. Moc jsem se těšil, kde me tahle jasná zprava zastihne, neboť jsem ji chtěl navrhnout, pojmenovat chlapce mistopisně a zajímavě. A tak jsem ji ve zprávě navrhnul jméno Vidava Kašbarker, což si myslím zní hezky a kluk se s tímhle jménem neztratí. Ale Eva neodpovídá, asi je nápadem nadšena a kulhá na matriku.Dokázal jsem navíc zabloudit mezi kopci a dobrých deset kilometrů hledal cestu z bahna a luk
A vypadal li sem před tím divně, tak teď vypadam divně a navíc jako špinavé prase.Dorazil sem navečer do Itálie a na poslední chvíli vystoupal na kopec ku kostelu, abych rozbalil v parku u kostela Base camp před deštěm. Do mých zápisků a rad o cestování nesmím opomenout výstrahu před spaním u kostelů. Jen debil si totiž mysli, ze kostel na noc vypíná zvony! Dobrou noc na každých čtrnáct minut…!;)