Montpellier

…beze spánku, za to bez hladu – neboť jsem prošel kontrolou i se čtyřmi chleby v batohu. Navíc vidět z okénka letadla Mont Blanc a vyčůrat se do turbo pisoáru nad Avignonem se taky nezadaří každý den.

Kolo jsem u letiště poskládal na první dobrou – k velké smůle Vortex týmu:) Dokonce jede a kola se točí – což zní jako zázrak. Pročvachtal jsem tedy kulky v moři, navštívil svůj oblíbeny Flunch, kde se platí jen za maso,  nýbrž příloha je zadarmo a kolik sníte…což je přímo hozena rukavice. Když musel kuchař doplňovat potřetí krokety, díval se už krvavým okem. A tak jsem ustlal v kempu a usnul tolik potřebným spánkem. Jsem tu a to se počítá.