Loučení…

Onen poslední den v Gruzii, potažmo v Kutaisi s šípem zapíchnutým do hostelu Suliko Medico se vlastně ani nedá nikterak protřídit. Směs vzrušení, smutku, těšení se a nervozity….bylo to dojemně napínavé. Málokdo si totiž umí představit, co obnáší příprava kola do éroplanu. Kor v destinaci jménem Kutaisi. Sehnat v tomhle městě něco, čemu se říká […]

Khidistavi – Kutaisi

Je težké, otevřít z rána oči a přiznat si, ze je konec. A přitom jsem se na to připravoval cely večer ve stanu s pivem v ruce. Sám sobě jsem kladl na srdce “ až se ráno probudiš, ujedeš posledních osmdesát kilometrů, ubytuješ se a ve sprše si na zapařené zrcadlo načmáraš prstem Konec“. Ale […]

Poti – Kobuleti – Khidistavi

Měl to byt vlastně setsakramentsky nudný den. Případně dva dny. Přesně ty dny, kdy vaše vjemy ucití moře, přívaly tepla a horkost písku. Od te chvíle není rozdílu mezi člověkem a bohapustou sviní. Já měl navíc vše podpořeno ranní duhou přes široširé moře. Jako by chtěl bůh dokonalý den ješte trochu vyšperkovat a udělat z […]

Bariashi – Poti

Miluju pomoc zdejších lidi při hledání v mapě. Tomu se nedá nic vytknout. Opakuje se to s denní pravidelností a já mám vždycky co dělat, abych nebouchnul smíchy, jak se dusim. Jako včera večer před usnutim, kdy zasedla cela rodina, jež mi nabídla přespani u nich na zemi. Hlava rodiny se ujala být napomocná s […]

Mestia – Bariashi

I navštívil jsem včerejším večerem poprvé gruzínskou restauraci a povečeřel. Jako doma. Skoro. Důvodem bylo, že potkal jsem v centru Brazilce Davida, se kterým nás pojí osud oněch vypitých cizinců z hostelu Suliko Medico v Kutaisi. Dal jsem si fazole s chlebem a dvě piva a David fůru jídla a jako závdavek českého Kozla. Prý […]