Nechť je tohle óda na mojí hudební zimomřivku desetiletí. Óda na Joss Stone.
Ta holka to dokázala. Nenechala si vzít svoji touhu a vyrazila do světa na hudební zkušenou. S osobní pokorou si v každé zemi zazpívala v místním jazyce a dialektu. Rozmlouvala s hudebníky, nasávala rozdílnou kulturu a formovala tak svůj hudební vkus.
Byť vystudovala hudbu – až tohle byla ta jediná pravá škola. Závidím jí. Strašně moc, byť mi tu myšlenku šlohla:-)
Takhle se chová v mých očích opravdu zapálený kumštýř. Bude mi ctí tě slyšet, milá Joss, na Colours of Ostrava 2018….uč mě holka, uč!
A to, že dala Joss Stone přednost Slovensku před náma, je trošku mrzuté. Tak rád bych ji slyšel drmolit ” Když se u nás chlapi poperou…., případně ” Já chci žít nonstop”…Škoda a dobře najednou:-)
