..to vám povídám! Já vím, že se tu bude meditovat nad tím, jestli sem mohl zabránit téhle sebe-kolodestrukci. No jasně. Mohl. Třeba tím, že bych neorganizoval výlet pro největší tlupu v rámci Ukončování sezóny. A ta hanba, že jsem to já, kdo jel domů autem…Ta hanba:-)
Když dovezl jsem svoji Salsu poté do BicycleDoctor servisu, můj milovaný Kamil mi šel v ústrety a rukama si muchlal hlavu. Jako když dovezete rozbitýho koně do hřebčína a cestu vám zastoupí veterinář s kulovnicí.
Kamil objal Salsu, vytrhnul mi ji z ruky a jal se ji ukázat všem ultrabikerům, kteří v jeho servise posrkávali jeho výborné café. ” Pánové, za dvacet let jsem něco takového neviděl! Ten kretén projede půl světa a pak dokáže na jednom soplu z Hodonína zničit půlku kola”.
Chtěl jsem ho upozornit, že sem dojel až do Jarohněvic, ale to bylo kontraproduktivní a anti-medailové.
A tak ten můj milý servisáček upnul ohnutou přehazovačku jemně do svěráku,…chvíli přemýšlel a pak vše hodil do koše.
“chápete to? chápete?…on utrhl převodníky, roztrhal řetěz a zlomil i šaltr, včetně patky a kusu rámu”…to není kokot…to je Grand Kokot.
Raději sem jel domu a cestou se svěřil telefónem Majerovi, neboť člověk potřebuje slyšet teplé slovo od zkušených – když jeho hucul leží na pitevně. No kamarád Majer mi vlastně zopakoval slova servisáka – akorát v ostravštině:-)
A tak znovu na svoji obhajobu říkám : Já nic, já muzikant! Ta přehazka musela být načlá, ten řetěz jsem určitě snýtoval správně, ten převodník díky tomu záhadně upadnul a o zbytku nevím. Může mi to potvrdit devět spolu-šlapačů, vezoucích tanker slivovice na občerstvení v prudkých kopcích Hodonínska.
Já bych to vzal za lehčí konec. Já vím – bude to stát strašnou dardu to opravit, no mám alespoň kde koupit nové věci. Bo to kolo bylo vytažený z krabice před čtrnácti dny a kdyby se tohle událo “TAM”…jaj – to by bylo počteníčko:-):-)
Kamile…servisáčku můj nejmilejší…uzdrav ji! uzdrav mi kobylku! Prosím
Mates
Ideální příležitost posunout se dál. 1:12