30.8. – Kara Suu – Naryn

Cíl byl včera nezvratný. Jeho název zněl Tash Rabat.
Jde o kamenný komplex ze čtrnáctého století, který sloužil jako útočíště a úložiště na Hedvabné stezce, neboli Caravanserai. V podstatě se dá také říci, že je to jediná hystorická pozůstalost v dnešním Kyrgyzstánu, navíc zapsaná v UNESCO.
Tash Rabat je zasazen do ostrého údolí ve výšce 3300m, nedaleko čínské hranice.
Odmítal jsem si připustit, že bych tuhle perlu minul. No zároveň jsem si nechtěl nalhávat, že bych kvůli ní opět zdolával nějaký ashuu.
Když jsem brzy z rána překračoval Dzhaldykolot ashuu, zeptal jsem se místních čabanů pasoucích ovce, jak to mám s Tash Rabatem
Jaj, moloděc! Teď už to máš jen a jen z kopce.
Opravdu? To je super! A město Naryn kam mířím potom?
To bude taky z kopce! Teď už se povalíš dolů jako pták…
Ukrojil sem si sýr a proskenoval mapu. Už teď jsem níž, než samotný Tash Rabat a navíc klesám deset kilometrů do údolí. Možností je mnoho! Buď mapa lže, nebo je ten na koni debil, nebo se stanu součástí zázraku.
Realita je neúprosná, bohužel. Stoupaní na 15 km vzdálený Tash Rabat začalo neúprosně a cesta tam a zpět zabrala půl dne.
Popravdě, čekal jsem ono místo magičtější. Možná tomu tak bylo v patnáctém století. Možná tu byla diskotéka, velbloudi se pářili, kočovníci se hádali, kdo veze z Číny lepší durian, bavlnu a koření. No teď jen fičel vichr.
Já osobně bych tu tradici obnovil a zřídil tu překladiště pro Ali Expres a Wish a genius loci bude zpět v celé své kráse.
Když jsem posléze najel na asfaltovou dokonalou cestu, spojující město Naryn s čínským přechodem Torugart, bylo to jako orgasmus. Letěl sem po absolutně prázdné cestě skoro padesátkou, po pravici měl souvislé horské pásmo At Bashi Toosu a podvečer příjemně mlaskal do frňáku.
Tak jako tak, stála ta námaha za to.
No hned dnes z rána jsem čumíce do mapy a hrnku s kávou objevil na mé cestě do města Naryn uvozovky s nápisem Char Ashuu – a bylo po náladě! Vždyť ti kreténi jasně tvrdili, že pojedu z kopce! Celou cestu!!
Nemělo cenu se rozčilovat. Koupil sem pro potěchu ducha pirožky a objednal si ubytovaní ve městě Naryn na dva dny. Když už tak už! Navíc v době, kdy bude Kyrgyzstán slavit statní svátek osamostatnění. Věřím že to bude připomínat 1.máj. V tomhle ohledu jsou opravdu světoví:)
A teď se tedy můžu hrdě a v klidu postavit té výzvě v podobě dalšího průsmyku!
Tak kde si ty srabe!!