Share this post on:
Po týdnu se mi podařilo konečně probojovat horami Velkého Atlasu a vykopnout zadní branku na tom nejšílenějším místě a sice v kaňonu Jaafar.
Boj s šíleným větrem, převýšením,bez jídla a na území nikoho, zakončený dechberoucí přírodou a možností průjezdu kaňonem díky malé vodě – toť beru za absolutní perlu.
Byl jsem naštěstí předem varovaný na výskyt brutální dětské armády vyskytující se v chatrčích při vjezdu do kaňonu a tak jsem se létajícímu kamení a pokusu o zastavení v uctivosti ladně vyhýbal.
Velkých hor jsem se zbavil, ty malé mě ještě potrápí, ale nechal jsem tam nohy a srdce. Byla to magie❤️🚴🏽
Navíc, jak jsem tělu slíbil, tak jsem mu i dopřál pořádnou žranici, a vrcholnou odměnou měl být pobyt v teplé sprše místního hotelu. Trvalo mi nahatýmu ve sprše pět minut, než sem pochopil že voda nebude, což mi záhy potvrdili i na recepci, neboť u města právě překopli vodu.
A tak jdu do duchen utřít prach z hor a zuby si vyčistim fénem😈😣🐒
Avatar Pavel Kadlíček

Author: Pavel Kadlíček