Vizovické Vrchy

…ano, ano. Polevil jsem. Slevil jsem. Vyměknul jsem. Moje tvrzení, že s nikým, nikdy a nikam nepojedu – neb jsem podivín, dostalo ránu. Jel jsem. A to hlavně proto, že jsem přijal nabídku od druhého podivína. Rozhodně s ním, ani se mnou by stejně nikdo normální nejel:-)
Juraj Holba má prostě rád přírodu, samotu a konzervy. Jako já. Jura Holba je prostě čundrofil. Jako já. Oba využíváme kolo jako prostředek k dosažení bodu odlehlosti a sounáležitosti s přírodou. A oba pijeme pivo, prokládané slivkou, neboť tahle kombinace odhání klíšťata a plaší noční běsy. Juraj je dokonce jeden z mála, který je schopen spustit se se mnou z kopce dvě stě výškových a pak je znovu vyšlapat jen proto, že si potřebuji koupit v jediné hospodě pivo na večer. Juraj má prostě pochopení.
Tuhle krátkou trasu přes Vízovické vrchy Juraj naplánoval a zakreslil. Já se pouze vezl. Užíval jsem si a bylo mi moc fajn. Hodně jsem vyslechnul, hodně se přiučil a možná trošku i povolil svoje půlky v sekci “ kolodružení“.

Nebýt v přírodním vesmíru sám má rozhodně své výhody ….a možnost dělení se o chleba a pivo v tom nehraje prim.

Díky Juraj za to. Díky

4 thoughts on “Vizovické Vrchy

  1. Moc hezky napsáno :) Já si jen přeju, aby tahle „podivínská fúze“ nebyla poslední, akorát příště neplánuju trasu… za tohle se budu svým nohám omlouvat ještě dlouho 😀

  2. Nebýt tam to pojmenování druhého podivína, pak bych si myslel, že se píše o mě. :-)

Komentáře jsou ukončeny