Trans Republica bike – part IV ( Europe )

Můžeme se hádat, můžeme se handrkovat a syčet a prskat a kňourat a drápat,..ale nic nenaděláme. KaranténaTime je tady, tam a všude okolo. Každého se to nějak dotýká či dotklo. Nejinak i mně samotného. Po čase si ale musíme přiznat jakési to svrbění. Kór, když na svrbění trpíme.
A tak jsem sundal Salsu z háku, koupil lístek na vlak do Chebu, políbil rodinu, pobalil paštiky a hajzl papír a vyrazil.
Ta cesta vlastně neměla žádnou přímou logiku. Původní záměr – šlapat co nejvíce rovně „z bodu západního k bodu východnímu“ – vzal za své, pohledem do mapy. Nic mne na té cestě extra nepřitahovalo. Po čase stráveném ve vlaku mi ale v tápání pomohl kdo jiný, než Jára a Cimrman k tomu.
„Pojedu na horu Blaník, pojedu středem republiky a když mě něco trkne, tak se k tomu vydám“…
A bylo vymalováno Primalexem na růžovo.
Zpětně můžu hodnotit, že cesta to byla nádherná – jak už to při courání po naší nejkrásnější zemi bývá. Ale byla trošku smutná oním karanténním požíráním obědů z polystyrenu, bez možnosti klábosení u piva před ulehnutím, poletováním po zákoutích vlasti s připravenou rouškou v záloze..

.Ale možná přesně tohle dodalo cestě širší rozměr, jiné hodnoty….No a projet si tu Prahu,…tu Prahu na kole,….jaaaj, jasně že už to takhle člověk nezažije…Snad a možná. O to se modlím!!

Pro více informací o cestě klikněte zde

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Webová stránka