Share this post on:

A už mě zase dohnalo to jídlo! Sliboval sem si, že si dám na téhle cestě záležet na lahůdkách, pochutinách a pošušnáních, které sám uklohním! HOVNO! Už v tom zase lítam. Včera jsem konečně našel obchod a po dvou minutách stál sem u kasy – cibule, tři bulky, majonéza a dvě piva. Tuňáka mám z domu. Cibule se stala základem všeho. Možná by měla být cibule i v tiramisu. Když sem si včera vařil houbovou šlichtu od Vitany na malém náměstíčku, šel okolo děda a přisedl. Asi přemýšlel, jestli to budu jíst, nebo tím spravovat pláště na kole. Naštěstí mě stojí půl pizzy 1.40, tak se gurmánsky dorážím jinde. A moje cibule navíc odrazí bakterie. Dnes jsem třeba zastavil, opřel kolo o plot a než jsem se nadál přišel kůň a přes plot začal lízat moji flašku s pitím. Mohl klidně sežrat i tachometr a GPS, ale šmakovala mu teplá voda. No a já si na to vzpomněl až sem měnil flašku za druhou. Prostě já i kůň jsme chlastali z jedné vody na čisto. Ale možná měl v hubě vymeteno víc než já 🙂

Share this post on:
Avatar Pavel Kadlíček

Author: Pavel Kadlíček