Thiers – Villerest

Podzim to rozbalil v plné palbě, což bylo pro dvojnásobné a  kruté stoupani přes hory k městu Roanne vlastně dobře. Alespoň jsem se neupekl ve vlastním sadle.

 Jelikož byla sobota, bylo všude pusto prázdno ,vyjma hor. Probíhá lovecka sezóna, tolik milovaná francouzským chlapstvem, které rádo páli po všem co se hne. Lesy byly plné SUV,  lovci v oranžových vestach na me mavali, očividně vysmaženi jako po mistrovství sveta ve fotbale, ale nejvíce mně brali jejich psi. Jejich štekot byl slyšet na kilometry daleko a lov očividně probíhá tak, ze zatímco hommo chlasta, pes honi.Ke svému úžasu jsem potkaval úplně zdrcené psy, jak se plantáji po cestach za provozu v kruhu desítkek kilometru. Některé jsem musel odtahnout stranou, dat jim vodu a chvíli čekat, než si je najdou. Bylo úžasné sledovat, jak ma každy pes na obojku GPS a jak si je frajer dokáže najít a posbirat do deseti minut. Vlastně jsem z toho byl vyplašenej jen ja, neboť psi, lovci ani řidiči z toho nedělali vědu a brali to jako normal.

A tak jsem dlouhatanskym sjezdem odjel pravděpodobně nadobro z kopců a dorazil k řece Loire, která v techhle místech ještě netuší, ze o par set kilometru dal se u ni budou romanticky fotit turisté z.celeho světa.

3 thoughts on “Thiers – Villerest

  1. V této expedici je naprosté ticho, embargo, o informacích (pikošky) skrze techniky, brzd, pneu, úchytů hamaky, kšiltovky, zlomení papu lžičky, povolení špic či perforace jídelní misky… Sláva! Tfuj tfuj, tak to bude až do příjezdu domů. :-)

  2. Tak maličko by si mohl zapichat ať máme tu bečicu ale přeji mu vše dobré, tak ju ozelime hlavně ať si to syneček užije :-)

  3. Však on nám tu bečičku jistě za naši podporu milerád koupí i tak. A dáme mu i trochu ochutnat. :o)

Komentáře jsou ukončeny