Pretlog – Neussurges

 

Jurášek Kopčilů to odhadl správně. Tento den na mě padla nicota. Vždycky na cestě přijde, ale tentokrát mne objala tak nějak silněji.

 Zima mne hnala přes kopce a louky a když sem uviděl cedulku Viaduc de Garabit – otočil jsem se tímhle směrem. U tohohle skvostu přes řeku Truyére, který sám navrhnul a možná i svařil samotný Eiffel jsem byl v pravěku s moji Pajinou. Spali jsme tenkrát v autě a byla stejně vlezlá zima. A na otázku, jestli se se mnou půjde podívat na Viaduc de Garabit mi stroze rozespale sdělila, že ji může políbit prdel Eiffel i s Garabitem. Holt, ani Eiffel není pánbůh.

  Dokodrcal jsem se do zavřeného kempu a třepal zamčenýma dveřma od umývárny. Což mne donutilo po třech dnech vlézt nahatej do potoka  i s čepicí na hlavě křičet a mydlit se zároveň. 

  A tak jsem zavolal domů a řekl ”balím to, stáčím na Lyon a jedu domů”

 “Opovaž se, řekla Pajina… jednou jsi tam a dojedeš to! Máš to kousek… Nebuď fňukna…”

  A tak jsem si zašel koupit sedmičku červeného a fňukal si pro sebe:)

  

 

2 thoughts on “Pretlog – Neussurges

  1. tohle zní jako bys měl chmury , ale neměj a drž se, myslí tady na Tebe hodně lidí, podporujeme Tě, aspoň na dálku ! Za rohem bude pivo 😉

  2. Ke zdejšímu chladnu, k úvodní fotce tohoto dne, mne vytanulo v hlavě suché prohlášení místní děvy…..“Fučí mi na cecky!!“ Chichi, i tady se bojuje s počasím. A to prosím bylo 10 hodin ráno a sluníčko svítilo. Nechci slyšet noční prohlášení v ještě větší zimě! Zakrývám si uši, neslyším…

Komentáře jsou ukončeny