Antequera – Mindrón

Nechci tu pronášet ódy na postel, na prostěradla, na polštáře, na teplou sprchu a zurčící klozet. Znělo by to, jako že si nelibuju a nebahním při spaní v lese. Což o to, všechno má ale mouchy, a špína a nevyspáni, to není moucha ale masařka. Osprchoval jsem se tedy ráno na hostelu dvakrát. Prostě sem vodu zastavil a zase ji pustil a vše provedl repete. Nevím, jestli se dá nasprchovat do foroty, no já se o to rozhodně pokusil.
Z nádherného hostelu Colon jsem se přesunul přímo k pekárně a užíval si toho, jak jsem na ulici jediný. Jen já a pekařka. Celá Antequera vyspávala po včerejší fiestě a jelikož šel průvod nesoucí Svatou Padronku kolem hostelu ještě v jednu ráno, tak určitě dnes vyspává s bolehlavem i zmíněná Padrona.
Než sem opustil město, koupil sem si v malém krámku studené pití, neboť mne čekalo strmé stoupání. Nechtěl sem Fantu a tak jsem sáhnul po flašce hned vedle. Působila lacině, bylo toho víc a já chtěl ochutnat něco nového. Zastavil sem pár kilometrů za městem v parku plném lidí, co sjížděli se na polední piknik a dal si pauzu na sdružení kola. No a při té nedělní pauze, jsem exnul ten litr a půl pití. A jak sem tak mazal ten řetěz a seřizoval brzdy, bylo mi najednou veseleji a veseleji, až běda. Volal sem rodině, mával na děti, mžoural do slunce a zpíval si… A najednou mi to došlo. Vytáhnul jsem z odpadkového koše prázdnou láhev a na etiketě stalo 4,7% alcohol. Kriste Bože, já se zjebal v pravé poledne, na začátku etapy a ještě na ex. Nó, pan je gurmán. Proto si nechtěl nikdo přisednout, když viděli co mám na stole :)
Dal jsem si fóra a když malátnost odpadla na dvě promile, vyrazil sem. Nevím přesně kudy sem jel a kde všude sem byl, ale bylo to příjemné. Když sem navečer našel první tekoucí řeku a ještě v olivovém hájku, rozbil jsem své teepee a šel se koupat. Kilometry nejsou všechno, kor když mám fazole na plotně

3 thoughts on “Antequera – Mindrón

Komentáře jsou ukončeny