15.9 Dnes nebo nikdy! Tak zněla v hlavě moje rozvaha nad napojením se na dálkovou trasu GR7. Byl jsem navoněný, vyspinkaný, vykakaný… všechny baterie svítily zeleně a slunce teprve jelo pro zásobu koksu na odpoledne. Při průjezdu Rondou jsem si nemohl nevšimnout fůry cizáků, kterak stojí s bedekry v ruce před kavárnou a čekají, až […]
…ten pes se nepoplašil sám od sebe, ten pes neječel jako píchnutá svině z nudy,… ten pes měl prostě jen aportovat klacek z míst, odkud ho možná nosí každé ráno, no tentokrát jsem se na onom místě houpal já, zavěšený v síti. A tak pes ječel se staženým ocasem a jeho paní volala Roko,. Roko.. […]
Kočky mrouskaly, vzduch se nehýbal a kol dokola byla polotma. Převaloval jsem se dokola jako trdelník a nemohl znovu zabrat, když v tom jsem ledabyle juknul očima na hodinky a s hrůzou zjistil, ze bude osm ráno. Úplně me to odzbrojilo. Až přibližně kolem půl deváté slunce naplno vyšlo, psi se počali pářit, babičky zametat […]
A tak to zase začalo a započalo a nastoupilo a přistoupilo. Letadlo se houpe společně s mým žaludkem někde nad francouzskou Bretaní a v podpalubí pravděpodobně častuje moje kolo ostatní batožiny pikantériemi z cest. A to tak vehementně, až kroutí kufr pana Garfilda madlem. Mám za sebou okousané nehty ze spoždění na dálnici, okousané nehty […]
Jde se na věc….a to i s vědomím, ze ve mně stále setrvává skoro ctvrt kila masa + hranolky ze včerejší večeře + ranní dvě kavy a tři croissanty. Jak tedy praví kamarádka Vendula Konvičková Zlámalová “ Vem hovínko na výlet“…..tak tedy „Vamos“❤️🐷🐷🐷